heroin
[herojɪn], [herojn]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
vysoce návyková droga vyráběná z morfinu, vyskytující se ve formě prášku nebo tekutého roztoku:
uživatelé / dealeři heroinu
závislost na heroinu
brát / píchat si / šňupat heroin
předávkovat se heroinem
Šest kilogramů čistého heroinu zadrželi příslušníci odboru drog kriminální policie.
□ bílý heroin narkomanie
heroin bílé barvy s vysokou koncentrací účinné látky, který se užívá zejména injekčně a je velmi návykový
□ hnědý heroin narkomanie
heroin zprav. hnědé barvy, který se užívá zejména ke kouření nebo k inhalaci z alobalu, často s příměsí strychninu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[herojɪn], [herojn]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
vysoce návyková droga vyráběná z morfinu, vyskytující se ve formě prášku nebo tekutého roztoku:
uživatelé / dealeři heroinu
závislost na heroinu
brát / píchat si / šňupat heroin
předávkovat se heroinem
Šest kilogramů čistého heroinu zadrželi příslušníci odboru drog kriminální policie.
□ bílý heroin narkomanie
heroin bílé barvy s vysokou koncentrací účinné látky, který se užívá zejména injekčně a je velmi návykový
□ hnědý heroin narkomanie
heroin zprav. hnědé barvy, který se užívá zejména ke kouření nebo k inhalaci z alobalu, často s příměsí strychninu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)